Láska je ďábelská
Život určitě není fér
můžeš mít klidně úmysl čistý
Sny Ti shoří jako tér
tím jsem si bohužel jistý
V očích leskne se černý smutek
ještě včera se všechno dobré zdálo
Kdo mohl udělat ten zlý skutek
co se to s Tebou jenom stalo ?
Ale i krásná růže nosí trny
budeš tomu muset věřit
Nechtěl bych Ti kopat na hrob drny
a se svými problémy se musíš svěřit
Potřebuješ najít nějakou vzpruhu
musíš se naučit znova smát
Nechci uvazovat černou stuhu
nechceme se o tvůj život bát
Tvoje děvče slané slzy polyká
zklamání a bolest jí srdce zamyká
V té chvíli osudové jsi na ni nemyslel
jen sis užíval pekelného hříchu
na ústech měl jsi plno smíchu
a teď se divíš,co jsi to vymyslel
Klečíš v kostele před sochou Ježíše,pána
nevěřícně jen hlavou kroutíš
Jaká bolest Ti byla do srdce dána
pod tíhou svědomí se pomalu hroutíš
V hlavě cítíš všechno,i Varoliho most
kdy to skončí,kdy už toho bude dost
Chtěl jsi být král a žít na plný plyn
chtěl jsi být šéf na letním táboře
Místo toho tvoji duši polknul splín
jsi jako jelen ztracený v oboře
Netušíš,kam povedou tvoje kroky
nevnímáš u nohou ranní rosu
hledáš,kde jsou otcovi broky
kde je ta postava,co nosí kosu ?
Nebe ozáří prazvláštní jas
bytost s rohama,nepůjdeš do nebe
Na hodinky díváš se,že už není čas
takový osud byl připravený pro Tebe
Jako opařený horkem tam teď stojíš
té postavy s vidlemi se bojíš
přišla ti sdělit ten tvůj ortel
že svou duši navždy ztratíš
Ráno se v mlze probouzí ves
neštěká v ní ani jediný pes
Pro Tebe to byl poslední křest
tak nyní pokorně příjmi svůj trest !